Harom Kerom

6. listopadu 2010 v 0:54 | Hamu Papu |  Skřipky a písmenka
Nejhorší totiž je, když je vám smutno a vy nevíte, jestli to můžete někomu napsat, jestli to nebude považováno za slabost, malichernost, přílišnou intimnost, infantilnost... Prostě za všechny ty věci, o kterých člověk přemýšlí, když nevěří, že by to ten druhý s tou náklonností mohl myslet vážně. Je mi smutno z toho, že o tom vůbec přemýšlím, že nevěřím lidem, že nevěřím jejich citům, to je totiž přátelé narušenost té naší převychovaně přešlechtěné generace... Brrr. Citová zamrzlost ranných dospělců, co se své vlastní rodině vzdálili už někdy v prepubertě.

Podle jednoho výzkumu se celý svůj život snažíme vrátit do vagíny své vlastní matky. Pro ten pocit absolutní lásky... A beztíže v plodové vodě?

... A já si říkám, proč se to člověk vlastně trápí? O nic nejde, jen věřit, že to je to nejlepší. Jen se ujistit, co člověk vlastně chce. Ať už jde o čaj nebo o lidi, se kterými člověk zrovna kráčí..

... Kráčí někam dál. Kde je ta, které to bylo všechno jedno, která brala všechno tak, jak to přicházelo? Dneska na chvilku zmizela s křikem do polštáře, se slzama, s nateklýma víčkama. 

... Když brečím, mám zelený oči.

... Jsem ráda, že vlastně nevím, proč ten výbuch vzteku, výbuch bolesti a výbuch slz. Chtěla bych. Jistotu, jízdenku do Irska, hotovou bakalářku a o trochu míň rozpolcenou osobnost, která se půlí kdykoliv přijde řeč na ty složitosti ohledně vztahů mezi lidmi.

Byla jsem na Dívčím kameni, zřícenina uprostřed nádherné přírody, krásné barvy podzimní mi daly si uvědomit, jak moc nepřirozené je žít ve městě, bez přírody, bez návratů ke kořenům člověka. Bez toho, aby člověk věděl, kdo byli jeho předci, v jaké oblasti žili, kde obdělávali svoji půdu, kde draly jejich matky peří, kde se vyprávěly příběhy, co zněly jako pohádky, ač pohádkami nebyly. Mám v sobě žár, když na tohle všechno myslím. Začalo to krásnou, doširoka otevřenou krajinou slovenskou a pokračuje to, narůstá to, doutná to, a když to nenechám rozhořet, pomalu mě to spálí na popel.

Je spousta věcí, povinností, které mám, které neplním, do kterých se mi nechce, a přesto v nich vidím nějaký smysl, vím, že kdybych se opravdu pustila do své povinnosti číslo "van", byl by to přínos. Pro mě, byl by to přínos i pro moji mamku, ve které doutná a pomalu ji pálí na popel, její vášeň pro psy, pro jejich výcvik, pro canisterapii. O to větší vášeň, že její sestra, která nikdy tyhle sklony, vášně neměla, má teď fungující cvičák, náplň jejího života, který měl patřit mé matce. Už jenom pro ni, jako poděkování za to, že mi dala život, že mě nenechala být postiženou, že mě nenechala zavřít do ústavu, že mě tenkrát zakázanou vojtovou metodou vrátila životu, bych jí měla pomoct naplnit tu její vášeň dřív, než ji sežere.

Rýsuje se přede mnou život, jako by mě zval k sobě, jako by říkal, vidíš, čekala jsi dlouho, ale dočkala si se toho, co jsem pro tebe dlouho chystal, čekal jsem jenom, až přijdeš a poprosíš. Libí se mi, kam mě ten můj život zve. Těším se na něj, těším se, až se pustím svých pochybností a otevřu se do široka…

... V Budějovicích, na sukni pár šlupek od mandarinky, vítr mi navál do vlasů pár listů a zbytek mi nahnal naproti po cestě, jako v té scéně v Pánovi prstenů a najednou, jako odpověď na moje rozdílností tvarů se trápící myšlenky, se uprostřed cesty objeví vyhublý černoch s copánky jako noc a srovnává krok s objemným světlovlasým mladíčkem. Už jen tak kdyby na mě kluci mrkli a já bych se skácela nad geniálností té "náhody"..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dax Dax | Web | 6. listopadu 2010 v 21:38 | Reagovat

Hezky se čtete, slečno Hanko, opravdu.

2 phoenix phoenix | Web | 12. listopadu 2010 v 12:59 | Reagovat

Dax má pravdu,čistě mimochodem.
Kdykoliv si nejsi jistá,jestli můžeš napsat...napiš.alespoň to zkus

3 Apratim Apratim | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:39 | Reagovat

Good článek, ale nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko....:D

4 Madbeyk Madbeyk | E-mail | Web | 6. února 2012 v 15:05 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama