Prosinec 2009

V probřezensinci

16. prosince 2009 v 22:02 | Hankoslava
Čistota starých rozepsaných článků...
A tak v březnu čekám na někoho, kdo nic neudělá, kdo nic neřekne, kdo se nepodívá, kdo se neusměje a kdo nikdy nic nepochopí..
A nemůžu se dočkat.

Mám duši jak na provázku, šup sem, šup tam za vůní cukroví, který nejim. Dojímá mě čekání ostatních. A taky jejich podařené lásky. A taky ty nepodařené, jejich, i ty moje.

Pro krásu si pletu copánky. A hlavu už mi hrozně dlouho nikdo neplete. Dostávám první dárky, balený úsměvy do vánočních papírů rtěnek a labela. A ikdyž mám kolem sebe spoustu zdvořilostních přátelství, to nevadí, krásně se usmívaj, krásně se smějou.

...Moje dítě potěšily ty kusy sněhu, pod fialovou fotogenickou oblohou našeho nádraží.
Možná jednou někam půjdu, někoho poznám a nebudu sama. Ale zatím se mi nechce, jsem rozespalá.