Neživot

17. února 2009 v 15:54 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
...Když jsem si včera vyndala luštěninu z očí a upřela jsem krátkozraký pohled ke stropu a ještě dál, na hvězdy skryté za světelným smogem města Jihlavy, zatímco se mi nohy dole v posteli kroutily chladem a krk mě pálil horečkou, připadala jsem si přesně jak z Coelhova Ďábla a slečny Chantal.
A nechápu to ani já.
...A pak jsem se vyštrachala na nohy abych zahnala ty zvláštní pocity docela obyčejným paralenem.

Sny o cestě do Francie, sny o Tibetu se rozplývají ve strachu, že je můžu uskutečnit. Nenáhodná setkání s lidmi, pro které to není nereálná myšlenka jako pro mě. Dokonce se mnou už počítají. Cesta do Tibetu je reálná! Vrátila bych se změněná, proměněná, prohloubená. To radši pozorovatel spřádá plány o letní práci v DM, alespoň si vydělám na rozmařilý život vysokoškoláka...

Nezávislý pozorovatel žití. Padne to jak koláč na prdel. I s tím mlasknutím. Do svého života se obleču jen když se dostanu mezi mé milované. Když jsem v úterý odjížděla z Prahy, pozorovala jsem kapičky na skle a poslouchala jsem tóny, které vydávaly životy lidí kolem mě. Intenzivní štěstí to bylo, všechny ty zážitky, podoby lidí, úsměvy, pochopení, slilo se to do mě a vytvořilo to něco až bolestně krásného. Ten život co ve mně byl... Ale vrátila jsem se do role pozorovatele, vlastně hned jak jsem otevřela dveře a uslyšela rodiče.

Nevím co s tím a nevím jak to napsat. Pokračuju jenom proto, že vím, že to aspoň z části pochopíte. Dějí se věci, žiju, žiju v čajovně... A rozdávám rady. Je to ironie.
Diana, člověk, kterého si velice vážím za její hledání, za to, že Žije, hledá cestu. Po týdnu stráveném na Hare Krishna dvoře se mnou probírala svoje hledání různých verzí Boha, ať už toho křesťanskou církví uznávaného, nebo Krishnu, Magii, Lásku, Přírodu. Zabředly jsme do celonočního rozhovoru. A já, ze svého nezávislého postu pozorovatele jsem si od ní vysloužila obdiv za svoje názory. Prý mám v sobě pravdu...
Jenže pravdu neposkvrněnou hledáním, pravdu, kterou nežiju, o kterou se nezajímám. Jako kdyby to pro mě nic neznamenalo, ani se nedivím tomu, nepozastavuju se nad tím, že znám spoustu věcí aniž bych je pracně nacházela na cestě životem. Nedokážu se o svůj život dostatečně zajímat, zůstávám dál jen pozorovatelem.
A já nevím, co mám dělat. Trápí to tu část mého já, která se občas ještě do toho života nasouká a zažije ten zvláštní pocit štěstí, když odjedu žít do Prahy, děsí mě pocit nežitého života. O to víc, že ho poznávám i ve svých rodičích...

Víc toho neumím napsat, nevím, jak jinak vysvětlit to, co se ve mě děje...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 phoenix phoenix | E-mail | Web | 18. února 2009 v 0:00 | Reagovat

tohle chápu, a velice dobře, protože znám... víc takových úterý, víc a déle, a uvidíš... to žití je pak začne přesahovat...

a nezapomeň, ty nejsi tvoji rodiče, naštěstí. nemusíš se nechat jejich přítomností stáhnout zpátky a už vůbec nemusíš kráčet v jejich šlépějích.

opatruj se...

2 pavel pavel | Web | 18. února 2009 v 22:22 | Reagovat

ahoj, nevede se nejlépe?:)

3 pavel pavel | Web | 19. února 2009 v 19:26 | Reagovat

děkuji, tak už mám dvě čtenářky...:)

jinak jsem ti už minule chtěl napsat, že jezdit do Tibetu, nebo do Indie je dobrá věc, nebo kamkoli jinam Boha hledat... ale  člověk často tím hledáním tak nějak zapomene, že nemusí vlastně nikam..., že ho má jen a jen stále v sobě... ale to jistě víš taky. víš...

4 Dax Dax | Web | 22. února 2009 v 19:59 | Reagovat

Možná je Bůh všude a tím pádem nikde. V Tobě, stejně jako ve mně a všude je ho tolik, kolik ho tam má být...

Otázkou není, jak ho hledat, ale proč? Nebo se pletu, a je v tom zase Bůh?

Číňani teď Tibet zavřeli, rošťáci.

5 Nutriční hodnota Nutriční hodnota | 27. února 2009 v 5:56 | Reagovat

Já ti rozumím.

Sny se rozplývají, čím víc se stávají reálnými... Je to strach? Z neznáma, z toho, že se to nepovede, nebo že se naopak budeme mít skvěle?

Hani, jeď! Člověk by se neměl přemáhat, když nechce, ale vždyť ty chceš, aspoň částečně :) Taková příležitost se nenaskytne každý den. Ale samozřejmě dělej, jak uznáš sama za vhodné.

6 awogxeu awogxeu | E-mail | Web | 29. května 2009 v 16:13 | Reagovat

cP14oq  <a href="http://cnhcddhvovup.com/">cnhcddhvovup</a>, [url=http://eashlacgjdtn.com/]eashlacgjdtn[/url], [link=http://zlsvhdhcepcc.com/]zlsvhdhcepcc[/link], http://bqctmjqnysos.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama