Leden 2009

PU a Erh

24. ledna 2009 v 2:06 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Já se asi bojím usnout.. Pokoj rozvoněl se vínem, minem se neminem...
Mám v sobě tu bolest hlavy, která ukazuje, že je něco špatně. A já po protancované noci elvisovským stylem nemám dostatek síly najít v sobě odvahu. Něco mi tu chybí...
Myšlenky mi zakopávají jedna o druhou a já bych chtěla zpívat. Roznést se hlasem někam do vzduchu a spadnout spolu s kyselým deštěm někde v nějakým lese. Lese, jako pro Karkulku. Někde, kde to je ven a né uvnitř.

Postavit si vysoko ve větvích dům z proutí, vycpat mechem, rozcuchat si vlasy a žít jenom ze vzduchu, ochočit si třeba... tchoře, vždyť je to jedno. A stát se vílou. Být múzou třeba Plíhalovi, v noci pozorovat hvězdy a nemuset se bát lidí. Lidí a jejich chyb, jejich očí a očí a očí a očí...

Ňach, noc jako stvořená pro slzy a kompot.

Cesty

16. ledna 2009 v 23:55 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Jak si zažít posvátno? Pustit si mantru...
Zase další člověk se vydal na cestu...
Jsem ráda za takové cestovatele a že je můžu znát, učím se Cestě a to se nemusím ani hnout z místa. Nevím nakolik na to nemám odvahu, ale jsem spokojená se svou pomalou cestou, zatím mám příjemno v životě, PU mě nikam nepostrkuje. Připadám si jak ti sváteční vodáci na raftu, co projížděli kdysi kolem naší rodiny v kánoích, s havajským rumem a blaženýma úsměvama na tváři. Příjemná lennost osudu...

Nezažívám neobyčejno, až na krásný západy slunce, námrazu u Třeboně a dětského Jeana Renoa.
Jsem si sama v sobě pro sebe. Potřebuju samotu. A při ranních mrazivých procházkách kolem zamrzlé Vltavy se mi jí dostává dostatek.

Život je...

Víra v sýra

11. ledna 2009 v 14:41 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
( pime7 )
Jsem rozmočená a z varhánků na prstech mi stoupá pára, doopravdy.
Včera to bylo fajn. Skládali jsme čepičky z papíru a pily jsme černýho kozla. Je mi tak příjemně tísnivo.
Předevčírem to bylo taky fajn. Byla jsem na koncertě, poslední skupina mě odnesla neznámo kam. A bylo fajn vidět "starého dobrého kamaráda". Povídal mi o ztrácení se v realitě a uzavírání se do čtyř stěn. S přítelkyní a realitkou, která mu hledá vhodný byt.
Zaskočilo mě, kolik lidí už má svůj vlastní svět, kolik lidí jsem ztratila jenom tím, že se uzavřeli s jedním člověkem do vlastního života. Tak trochu mě to děsí, stačí se jen podívat na moje rodiče. Spánek, jidlo, práce, jídlo, práce, kafe, televize, jídlo spánek...

Rozplývám se někam do větru, poslouchám už dva dny stejnou hudbu, pořád stejně dobrý, pořád mě to unáší někam do pryč.
Nechce se mi mluvit ani poslouchat. A v Budějovicích, tam by chtěl žít každý... Chci být s některou ze svých rodin. Nechci být se svojí oficiální rodinou, která za zdí kouká na zábavné pořady na nově.

Pokus stmelit rodinu před bráchovou přítelkyní dopadl špatně. Komedie se sobotním obědem s ubrouskama a šumivou minerálkou. Dokonce se i večeřelo společně, aby Vendulka viděla.