In vino

24. května 2008 v 2:25 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Freska mlhy na mém čele promluvila v můj prospěch. Nikoho nenutím do jeho života, jenom přijímám, co mi ostatní z jejich života předají. To mě přivádí na myšlenku, že každý se skládáme z milionů životů jiných lidí, co když v tom milionu je některý život naprosto stejný? Zjistíme to někdy? Zažíváme stejné zážitky na místech nazvaných jinou řečí? S lidma, kteří mají exotická jména? I to je možné, je možné, že příroda nemá dostatek fantazie a každé slovo, každé písmeno už na tomto světě bylo vyřčeno...
A člověk se dál honí za svojí originalitou a při této honbě ji ztrácí kus po kusu v životě jiných lidí, na co je ta, originalitou oděnam, životní zkušenost, když už stejnou zkušenost má tisíce lidí na této Zemi?
Jde tu vlastně jen o náš názor, jen o naše myšlení a myšlenky, protože, alespoň já si připadám jako originální kopie. A v tomto "dvojnesmyslu" je ukryto celé naše žití, snažíme se být originální osobností v ohromné mase lidí, kteří jsou až na zanedbatelné součástky naprosto stejní....
Je v tom nějaký výběr? Můžeme si vůbec vybrat být originální osobností? Nebo jsme jen originální kopií, která v dobrém úmyslu ztrácí čas vymýšlením vlastní originality, která je většinou jen odrazem v našich myšlenkách jiného člověka...?
Neměla bych pít... In vino veritas...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Epidém Epidém | 24. května 2008 v 11:11 | Reagovat

Ty jsi úžasná. Tohle bych nikdy nevymyslela. Úžasné. Tolik pravdy, a tak málo slov...

2 Nutriční hodnota Nutriční hodnota | Web | 24. května 2008 v 23:33 | Reagovat

To je velmi diskutabilní téma. Dalo by se o něm hovořit hodně dlouho.

3 Baruše Baruše | Web | 25. května 2008 v 10:10 | Reagovat

Někdy může být originalita zbytečná. Přijdou jiní a servou ji z tebe, aby se v ní mohli spokojeně zachumlat.

4 Tee Tee | Web | 25. května 2008 v 16:40 | Reagovat

Hledám sama sebe...

Když se podívám do zrcadla,všímám si věcí,které pozměnil někdo jiný,než já.Přemýšlím nad tím,jak mě mohl někdo změnit,když se snažím být jiná než ostatní...

Zřejmě se tak moc snažím,až zapomínám na to podstatné,a to je,že každý člověk,který projde kolem mě,který si se mnou povídá,který mi zůstal v srdci,mě určitým způsobem změní,už jen tím,že mi byl nablízku...

Vidííš,blouzním,i když v sobě nemám ani kapku alkoholu...

5 jmeno-neni-dulezite jmeno-neni-dulezite | E-mail | Web | 14. června 2008 v 9:49 | Reagovat

jak říká můj děda: in vino veritas, ve slivovici taky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama