Přišli jsme zapomenout

11. listopadu 2007 v 12:09 |  Skřipky a písmenka
... Tady na zemi to najednou vypadá úplně jinak. Jakoby se příroda snažila skrýt tu smyslnost co ukrývá, nevinnou čistotou sněhu. A je to krása. Aspoň tady u nás to má nezapomenutelnou atmosféru. Škoda, že jenom prvních pár dní. Člověk si neuvěřitelně rychle na všechno zvyká. První pohled na svět, první jídlo, první nádech, první léto, první sníh, první láska, první smutek. A pak jakoby se nás to už netýkalo, tohle jsme už zažili, jdeme tedy dál. A svět pomalu a jistě ztrácí kouzlo. Radši bych byla malá holčička, co se schovává někde v Ladově obrázku...

... A tentokrát nad hrnečkem kakaa přemýšlím o sněhových vločkách a dětských snech...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SkrzNaskrz SkrzNaskrz | 11. listopadu 2007 v 13:20 | Reagovat

Člověk si může ten zážitek prožít znovu, stačí chtít.. třeba já si dneska taky krásně užila první letošní sníh, i když jsem prvních sněhů zažila hodně.. a když na to přijde, můžu se ze sněhu jako takového radovat třeba v lednu...

2 Nutriční hodnota Nutriční hodnota | Web | 12. listopadu 2007 v 15:42 | Reagovat

A já nevědomky napsala článek, jež se částečně staví do opozice. Já si sněhu doposud nepřestala užívat. Někdo možná ano a pokud ano, tak se zvu čestnou výjimkou :)

Mimochodem, právě sedím nad teplým mlíkem s medem (uvažovala jsem i nad kakaem)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama