Kudy pryč

29. listopadu 2007 v 17:44 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Zoufalství a bezmoc mi zaplavuje duši, dobrý myšlenky se brodí bahnem smutku a roztodivných citů, který balancujou na několika hranách. Pochybnosti jako bludičky lákají kolemjdoucí do močálů lítosti.
...Sto párů očí ze tmy mě sleduje, šeptaj si pod vousy, ta si to vypije...Do tmy se rozbíhám...

...A nad tímhle duševním hnojem svítí v bělostné kráse srdce. Nevím, co s tím, to nízké ve mě jakoby se mě snad ani netýkalo, ale je to tam a tahá mě to za páteř. A za probdělých nocí, kdy ležím na zádech a pozoruju měsíc, to šplhá víc a víc vzhůru. Mám se dobře, cítím se dobře, ale je rozdíl mezi uvnitř a venku.
...Nikdy jsem neměla ráda škatulky a dneska už vím, že to bylo proto, že jsem do stejných škatulek zařadila celé moje okolí a i sebe sama jsem do jedné hodila. A dělají to všichni. Jen opravdu silní lidé se vyhnou předsudkům. A já sama sebe nikdy neřadila mezi silné lidi...Ale tak nějak jsem vždycky do té role byla postrkována...Zvyk je železná košile, v tomhle případě jsem za to železo vděčná, bez něj bych byla až po nohy v blátě.
...Z formičky ze mě vypadnul silný člověk, bude to ještě dlouho trvat, ale na to mám celý život. Na miliony omylů a chyb, závislostí a nezávislostí, lásek a nelásek, není proč spěchat a otřásat se nad svou vlastní hloupostí. Stačí jen sebrat odvahu, podívat se do zrcadla a z močálů zachránit jen ty myšlenky, které patří mě a ne lidem, kteří by chtěli určovat můj život. Bude to "nimračka", ale už teď mám jistotu, že se to vyplatí..

...Tak proto snad abych svou duši spasila, klesla jsem na čtyři a hlasitě zavyla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SkrzNaskrz SkrzNaskrz | 29. listopadu 2007 v 20:05 | Reagovat

Vyplatí, vždycky je lepší volba určovat si život sám..

držím palce, ať i tam vevnitř objeví se úsměvy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama