V duši dusno

18. října 2007 v 17:48 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Mohla bych napsat o kravičkové misce, ze které teď den co den piju Pu Er. Mohla bych napsat o nesmyslném výbuchu smíchu v brněnské tramvaji a o těch klucích, kteří stáli nademnou a nechápali, proč se mi pusa rozlízá do širokánského úsměvu. Nebo bych mohla napsat o těch velikých modrých očích a bílých řasách kluka, co mi dával letáček. Nebo možná o tom bláznivém večerním smíchu, který způsobila vzpomínka z čajovny. Možná o dnešních řecích, kteří přišli na prohlídku nádherného starého voňavého bytu a tom, jak jsem jim ho nepřála, protože byli hrozně moderní a k tomu voňavému domu se vůbec nehodili.

Možná o kamarádovi, kterého jsem získala na praxi a o tom, jak mají v kanceláři všichni stejný smysl pro humor. Možná o tuňákovém salátu a o zkaženém Pu Eru, co mi naservírovali v HRNEČKU S OUŠKEM v čajovně, která čajovnou ani nebyla a jak mi zkazili náladu špatně připravenou halvou. A nebo o tom, jak mi tu náladu opravili přímo v nicneříkající kavárně, kam si přišel jeden návševník zahrát na klavír. A o náušnicích, které jsem si koupila z nouze po něčem krásném. Možná o tom, jak je Brno krásné město a že jsem "tu druhou" vypodila až za dveře mého světa a jsem rozhodnutá ji už do srdce nevpustit. O volnosti, kterou cítím každým krokem proti proudu lidí, kteří se valí po stovkách po hlavní ulici...

...Ale já chci psát o tom, jak je mi smutno. Jak mi bylo dneska líto lístku, který místo do trávy ozdobené rosou spadl doprostřed vozovky a rovnou pod kola ufuněných aut. O nedostatku lásky. Že bych chtěla, aby mě někdo obejmul, pocuchal ve vlasech a dal mi pusu. Že bych chtěla, aby mi někdo otřel slzy a vykouzlil mi úsměv v duši...

...Bez cizí pomoci, bez falši, vší mocí, bez póz a zdvořilých gest...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SkrzNaskrz SkrzNaskrz | 18. října 2007 v 20:28 | Reagovat

Snad bude tvojí duši dusno míň a míň..

2 bum-bác bum-bác | Web | 19. října 2007 v 17:01 | Reagovat

Jo, taky mívám takové pocity. Takové touhy...

Naštěstí většinou netrvá dlouho a přejdou, tak doufám, že to tak bude i u tebe, a někdo ti v duši vyvětrá...čerstvej a svěží vzduch i v duši je totiž fakt důležitej

3 bum-bác bum-bác | Web | 19. října 2007 v 17:03 | Reagovat

Jo, taky mívám takové pocity. Takové touhy...

Naštěstí většinou netrvá dlouho a přejdou, tak doufám, že to tak bude i u tebe, a někdo ti v duši vyvětrá...čerstvej a svěží vzduch i v duši je totiž fakt důležitej

(jde dusno vyvětrat? No když je venku tak určitě ne...ale dusno může být i uvnitř, ne? A to pak vyvětrat jde..doufám, že jo a že nepíšu hlouposti :))

4 Nutriční hodnota Nutriční hodnota | Web | 19. října 2007 v 18:54 | Reagovat

Ten smích byl hysterický nebo lehký, milý, bláznivý a příjemně vyčerpávající? Protože pokud hysterický nebyl, tak ti takových přeju víc. To pomáhá snad nejlíp - pořádně se od duše zasmát.

Já měla podobné dusno, které zovu splínem, včera. Ani nevím proč... prostě to přišlo samo od sebe z ničeho nic. A nakonec jsem se z toho vyspala.

5 Mangrah Mangrah | 20. října 2007 v 9:21 | Reagovat

Nutričňátko: no, sedlo na mě něco podobného jako na tebe, ale ten smích byl upřímnej a bláznivej, jinej snad ani neumím, jenom se směju dost...eeehm...no prostě si toho každej všimne(občas i na druhým konci náměstí) že se směju:))

Bum-bác:nepíšeš...měla bych u sebe občas otevřít okno, to je pravda:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama