Vrah vraha

30. září 2007 v 21:54 | Mangrah |  Skřipky a písmenka
Dovolili mi nadechnout se v hudbě. Stéká mi po zádech a zapíjí se do duše. S krásami smyčců se smířit nedokážu. Dovolili mi jen jednu slzu denně. Tolik smutku, tolik touhy a tolik krásy. A na příděl. Jak jsou štědří ti zlovolní vládcové našich dní. A jak jsou potměšilí. Setkání pokaždé jenom jednou za život, nikdy se neopakovat, nikdy nezopakovat ani slovo se stejným tónem. V smrtelném zápase chytneme se v pase. Bez cizí pomoci vedeme ten svůj vlastní zápas. Bez dotyku zabíjíme se navzájem. Francozské hlásky boří mi statistiky slz. Jedna slza k druhé, až se promění v potok, vodopád duhových slaných kapiček. Něžně a mistrně kladou mě tóny na záda. Vzdávám se s roztaženými křídly.

...mám...a moc...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama