Euforie? Pád?

23. srpna 2007 v 14:55 | Mangrah |  Mindrák
Co teď? Zase je tady ta nekonečná naivita spolu s podezříváním. Krásný věty. Krásná atmosféra v čajovně? pohledy, úsměvy, sladká masala. Že by se mi tohle všechno zdálo? Zdály se mi ty písmenka, kvůli kterým jsem byla v naprostý euforii?

tak jen doufam, ze ti dnesni puer, masala a marokany chutnaly. ani jsem se nestacil zeptat...

Že by se mi tohle jen zdálo? Protože ty zpráávy, co následovaly po téhle mě dost šokovaly a vyvrázily všechnu moji snahu věřit lidem a věřit v lásku v nich. Byl to někdo jiiný? Jasně, není to profil jednoho člověka. Je to celá kapela, mají tam přítup všichni členové, ale je vůbec možný, že by byli schopní takový sviňárny? Když se dívám zpátky na moje naivní reakce, proč by si ze mě jeden veselej kluk neudělal srandu? Jak může vědět, že mě to bolí? Proč by ho to vůbec mělo zajímat? Odmítám fakt, že to psal on, odmíttám fakt, že si ze mě celou dobu dělal srandu, odmítám fakt, že když teď přijdu do čajovny tak tam bude jinej člověk než jakýho jsem si ho vysnila, že to bude jinej člověk, než na kterýho se pokaždý usmívám, že to bude jinej člověk, než ten, co mi vybíírá z ledničky ty nejlepší marokánky, odmítám toho člověka tak, jak se mi ho snažily vnutit ty písmenka, co byly potom. Zasloužím si takovou lekce? Co by mi tohle mělo říct? Vystoupila jsi ze své skořápky moc daleko na souš? Vrať se? Ještě pořád jsi moc zranitelná? Ale co když je to celý jinak? Co když je ten scénář úplně jinak? Co když je tahle bolavá hra s úplně jiným hráčem? S úplně jiným pěšcem a ten, pro koho byla ta hra napsaná ani netuší, že se rozjela bez něj a že mě to bolí? Proč jednoduše nevylezu ze skořápky a nezeptám se přímo haló sedí za tím monitorem opravdu ten bezvadnej dlouhovlasej kluk s příjemným úsměvem, nebo tam sedí jenom jeho pomstychtivej bratr kterýmu je fuk, že pěšec na druhý straně roní slzy? A jak se to mám dozvědět? Je to moc riskantní, moc riskantní pro mě. Všechno bude dobrý, odjede na vejšku, já se budu zaobýrat maturitou a všechno zůstane pohřbený až do dalšího okamžiku kdy mě zase poblázní ta vůně masaly. Ještě ráno jsem měla takovou radost, napsal sám, sám od sebe a ještě k tomu hezky. A pak se mi to najednou zase zhroutí jako domeček z karet? Proč? Ou jé, tam nahoře se někdo báječně baví na můj účet. Není to fér, vůbec to není fér...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama